Rádi byste zhubli? Vždyť vaše tělo se ve skutečnosti stává strojem na výrobu tuku.

Hormon inzulín

Zatím vám postačí si zapamatovat, že čím více máte inzulínu, tím méně dokážete spalovat tuk. Více inzulínu = více tuku. Touto větou jsme skončili předchozí článek o pravé funkci hormonu Inzulín, závislosti na glukóze a neschopnosti spalovat tuk.

Dnes si přiblížíme, proč jsou inzulín a sacharidy společným jmenovatelem pro většinu nemocí, proč vysoké hladiny inzulínu a přibývání jsou skoro synonymem a na konci článku lze přehodnotíte i své běžné stravovací návyky. Nebudu vás už ale dál zdržovat a pojďme rovnou na to.

To, že je něco běžné (konzumace sacharidů), ještě neznamená, že je to i normální a zdravé.

V minulém článku jsme zmínili, kolik glukózy dokáže naše tělo uložit ve formě glykogenu, ale třeba si uvědomit, že ani zbytek glukózy se nespálí v reálném čase (např. Tréninkem) a že tato zbylá glukóza je konvertována v játrech na triglyceridy a poslána do tukových zásob.

Určitě vám doporučuji zapamatovat si, že v případě, že máme v těle vysoké hladiny inzulínu, tak tukové buňky neukládají jen nadbytek glukózy, ale i tuk, který jsme snědli spolu se sacharidy. A totéž platí i pro zdravý tuk, který já tolik doporučuji v mých článcích.

Jak funguje inzulínový systém?

1. Když systém funguje jak má (jako navrhla evoluce): receptory buněk používají inzulín jako klíč k odemykání pórů v membráně každé buňky. Je to elegantní cesta, jak posbírat a uložit glukózu z krve do zásob glykogenu. Jenže jak to bývá zvykem, o co se nestaráš se časem poškodí. A protože moderní strava je plná zpracovaných sacharidů, pokazí se hned několik věcí ....

2. Když systém funguje jako nemá (modelová situace): osoba v průběhu několika let (u někoho více u někoho méně) konzumuje několik sacharidových jídel denně, má nedostatek pohybu ....

Může nastat, že inzulín udělá svou rutinu a posbírá nadbytečnou glukózu z krve a jako po XYZ-krát předtím, ji chce uložit do buňky. Jenže jak čas plynul a naše modelová osoba konzumovala velké množství zdraví, ale i nezdravých sacharidů, stalo se to, že inzulín posbíral cukrový náklad a stojí před bránou do buňky. Stojí, stojí, ale nikdo (receptory) nepřevzal sladký zboží.

Určitě se ptáte proč. Tak pojďme se na to spolu podívat.

Méně než čajová lžička glukózy rozpuštěna ve vší krvi ve vašem těle (cca. 5 litrů u 80kg muže) představuje optimální úroveň glukózy.

Neaktivní (nesportující) lidé nevyčerpávají glykogen (zásoby glukózy) a mají obvyklé plné zásoby glykogenu ve svalech a v játrech. To znamená, že pokud nepřetržitě necvičíte, tím pádem nespálí uložený glykogen.

A pokud k tomu ještě přičteme velké množství sacharidů, které se vždy přemění na glukózu, no do svalů a jater se ve formě glykogenu nedostanou (protože jejich zásobní kapacita je plná), ale místo toho NEUSTÁLE bombardují naše buňky až do takové míry, že jejich receptory ztrácejí citlivost na inzulínové signály a ukládání živin, tak začneme mít problém. Protože čím více slinivka produkuje inzulín, tím více se vaše svalové a jaterní buňky stávají na inzulín rezistentní.

A tak dochází k tomu, že inzulínové receptory na povrchu buněk jsou blokovány a nemohou provést svou funkci, čili inzulín nemůže dát příkaz, aby se glukóza přenesla do buněk a byla využita jako energie.

Sacharidy jsou sice spouštěčem inzulínu, ale tělo je nedokáže v pokročilém stádiu využít a reaguje tak další produkcí inzulínu. V důsledku toho jsou nadváha a vysoké hladiny inzulínu prakticky synonymem. V podstatě to znamená, že u člověka s inzulínovou rezistencí třeba více inzlínu nato, aby odvedlo určité množství glukózy do buňky.

A tak se hormonální systém těla ocitá v zoufalé situací. Inzulín, hormon produkující podkožní tuk je nyní vylučován bez přestávky, aby si poradil s vysokou hladinou cukru a jeho účinek se stále a stále snižuje. Beta buňky slinivky, neustále registrují vysokou úroveň cukru v krvi a tak se snaží pracovat stále usilovněji, aby ze sebe dostali více inzulínu. No jednou může nastat den, kdy se beta buňky vyčerpají a přestanou fungovat úplně.

Tyto sacharidové dávky generují ohromné ​​množství inzlínu a jeho časté vyplavování, které jde ruku v ruce s vaším přibíráním a většinou nemocí.

Dejte si chvíli pauzu od čtení a zodpovězte si sami na tyto otázky: Objevuje se u Vás nelogická, překvapivá a nepřekonatelná chuť na některé potraviny? Stalo se Vám někdy, že i bezprostředně po velkém jídle (i když jste se najedli někdy až příliš), jste dostali chuť na něco sladkého? Skutečně a upřímně se zamyslíte, po čem sáhnete při pocitech jako jsou: nervozita, úzkost, či odpolední únava .... Netrpíte náhodou závislostí na sacharidy? Kolik lidí znáte, kteří naopak trpí neuvěřitelnou až nutkavou chutí na bílkovinu nebo tuk (steak, kokosový olej, avokádo ...)? Já žádného.

Nejprve játra, pak svaly a nakonec i tuková tkáň Ve výše popsaném procesu je v podstatě znázorněn proces inzulínové rezistence.

Jako první se stává rezistentní vaše játra. Když se stane játra rezistentní, potlačuje produkci cukru. Cukr ve vašem těle je v okamžiku výsledkem dvou věci: cukru, který jste snědli a cukru, který vyrobila vaše játra. Nálepka na játrech nemáme místě (inzulínová rezistence), lže některé buňky, které si myslí, že nemají dostatek glukózy.

V reakcí nato, skladovací buňky v játrech už odmítají přijímat glukózu a tak vaše geny signalizují jiným jaterním buňkám, aby syntetizovali glukózu a uvolňovaly ji do krevního oběhu, i když její máte v krvi více než dost. V této fázi jsou již i svalové buňky tak hluché na inzulínové signály, že nová glukóza, kterou vyrobila vaše játra jde přímo do tukových zásob.

Pokračování tohoto procesu vede k obezitě, ale nekončí to jen přibíráním. Dokud se tukové buňky stávají rezistentní na inzulín, přibíráte. Nakonec se však stanou rezistentní k dalšímu ukládání, neboť jejich máte pouze omezený počet (ustálí se váha, u každého individuálně).

V této chvíli padla poslední obranná linie těla před glukózou. Totálně přecpaných konečného množství tukových buněk. Díky tomu v podstatě propukne peklo, co se týče toxicity a poškození inzulínem. Svět rizika cukrovky, infarktu, oslepnutí, amputace končetin a dalších nemocí. (Úryvek z knihy Primal Blueprint)

Proč se lidé s nadváhou cítí vyčerpaní? Neboť inzulín není při přeměně glukózy v energii účinný a stále více glukózy přenáší do uloženého tuku. Ale také proto, že se během dne paradoxně stávají obětí hypoglykémie (nízké hladiny cukru), která stimuluje neodolatelnou chuť na sacharidy, což je ironií osudu. Velmi typickým příznakem je (hlavně po velkém obědě) odpolední hypoglykemická únava a chuť na cukry.

Inzulín a nemoci

Inzulín řídí mnoho procesů, které se uskutečňují v játrech. Mnoho inzulínu zhoršuje činnost štítné žlázy, která produkuje hormon T4, který je konvertován v játrech na T3 primární hormon, který řídí energetický metabolismus. Se zvětšující se rezistencí na inzulín se ovšem snižuje konvertování T4 na T3 (snížení rychlosti metabolismu, ukládání tuku, málo energie). A následně vysoké / dlouhé hladiny inzulínu narušit syntézu pohlavních hormonů, po které přichází pokles testosteronu, DHEA, progesteronu ....

No prozatím nebudeme o cholesterolu zacházet příliš do detailů, protože připravuji o něm zvlášť článek, ale aspoň v krátkosti si řekneme, jak inzulín ovlivňuje cholesterol. LDL (špatný) se dělí na: velké nadýchané částice (ty jsou OK) a na malé husté LDLčastice, které jsou nejvíce zánětlivé.

A je prokázat, že právě tyto malé LDL částice jsou významným faktorem aterosklerózy a srdečních chorob, protože jsou malé, husté mohou uvíznout mezi buňkami, které tvoří vystýlku artérií a jsou neustále vystavovány kyslíku a proto dříve či později zoxidují. Tato oxidace nakonec způsobí poranění a zánět v cévní stěně ...., no o tom někdy příště.

Tento stav (vysoké hladiny LDL malých hustých částic) nastává běžně při stravě s vysokým obsahem sacharidů (i když je strava nízkotučná), neboť jak víme nadbytečná glukóza ze sacharidů se konvertuje na tuk.

HDL a tedy dobré cholesterol (a ten je fakt dobrý, protože přenáší cholesterol zpět do jater na recyklaci), též recykluje a odstraňuje zoxidovaný (malé LDL) cholesterol, který by později mohl nadělat problémy. Vědci se shodují, že čím více máte HDL (dobrý cholesterol), tím menší je riziko srdečních chorob.

Tento HDL nejlepší a nejefektivnější zvednete cvičením. Hned druhý nejlepší způsob je jíst nasycené tuky, sacharidy věru ne.

Každým krokem na cestě za srdečně-cévními chorobami vás bude provázet inzulín.

Další onemocnění a problémy způsobené inzulínem

- úroveň růstového hormonu a dalších důležitých hormonů také nepříznivě ovlivňuje rezistence na inzulín - chronická vysoká úroveň inzulínu silně podporuje záněty v těle a ve vysoké míře podporuje rozvoj aterosklerózy - inzulín podporuje přilnavost (shlukování) krevních destiček. Také podporuje přeměnu makrofágů (typ bílých krvinek) do pěnových buněk, což jsou buňky, které se plní cholesterolem a hromadí se v cévních stěnách. Nakonec shluku cholesterolu a tuku ucpe cévu. - inzulín snižuje úroveň oxidu dusnatého v krvi (uvolňuje vystýlku našich cév), takže stěny se stávají tužší, což zvyšuje krevní tlak. - vitamín C a glukóza mají podobnou chemickou strukturu. A látka, která zprostředkovává vstup vitaminu C do buňky je tatáž, která zprostředkovává glukóze vstup do buňky (soutěží o vstup do buňky) a hádejte kdo zvítězí, když máte v krvi hodně glukózy. - méně známé je to, že inzulín také ukládá hořčík. Jenže co se stane, když vaše buňky jsou rezistentní na inzulín? No výše zmíněný hořčík nelze uložit, prostě se nedostane do buňky. Myslím, že lidé s vysokým krevním tlakem vědí, co znamená nedostatek hořčíku a co to způsobuje (zužování cév = vysoký krevní tlak). - inzulín také přispívá k zadržování soli a vody, což může být předpoklad pro vysoký tlak a nabírání hmotnosti - ovlivňuje zásoby neurotransmiterů a může způsobit poruchy spánku

A takto bychom mohli pokračovat ještě velmi dlouho. Kdo mě málo důvodů, tak na konci článku jsou odkazy na zdroje, kde jsou podrobněji rozepsány účinky inzulínu na zdraví člověka.

70% dnešních výdajů na zdravotní péči je spojených s chronickými onemocněními provázanými s životním stylem, jakými jsou obezita, cukrovka, srdeční choroby.

Čas vyléčit se

Je zřejmě, že mezi určitými druhy potravin, které jíme a množstvím inzulínu v krvi je nějaký vztah. Strava bohatá na sacharidy se rychle mění na glukózu a vyžaduje hodně inzulínu. Na druhé straně bílkoviny a tuky nevyvolávají téměř žádnou inzulínovou odezvu. Mnoho studií dokazuje, že tlustí lidé (a diabetici) reagují na účinky inzulínu mimořádně nepříznivě (inzulínová rezistence).

Hormon inzulín a jeho účinky na hladiny cukru v krvi (která střídavě klesá a zvyšuje podle potravy kterou konzumujeme) souvisí s naším celkovým zdravotním stavem a pravděpodobností, že se staneme obětí nemocí (srdeční choroby, cukrovka, obezita ...). Rovněž je nejvýznamnějším a rozhodujícím činitelem ovlivňujícím naši váhu. Proto je až 85% lidí trpících diabetem typu II nejpozději do 50-tky obézních.

Tento metabolický defekt týkající se inzulínu se dá potlačit elegantně omezením příjmu sacharidů. Většina z nás může zhubnout při příjmu většího množství kalorií, jako když pojídáme stravu bohatou na sacharidy. Stravu bohatou na sacharidy většina lidí s nadváhou vůbec nepotřebuje a nedokáže při ní zhubnout (a už vůbec ne nastálo). Strava omezující přísun sacharidů dokáže natolik rozpouštět tukové tkáně, že vede k daleko větším úbytkem na váze než jakákoli přísná odtučňovací kúra.

Pamatujte: čím více jste závislí na sacharidových potravinách, čím silnější je váš návyk na tyto potraviny, tím markantnější bude zlepšení vašeho zdravotního stavu, stabilizaci vitality, menší závislosti na jídle jako zdroji okamžité energie ... a velmi rychle se vám podaří abstinenční příznaky překonat .

Když toto pochopíte, je dobře udělat ještě jeden krok. Uvědomit si, jak důležité je cvičení pro vytváření citlivosti na inzulín. Když budete pravidelně cvičením vyprazdňovat zásoby glykogenu v játrech a ve krátkým intenzivním tréninkem, inzulín bude transportovat glukózu do jater a svalů místo toho, aby ho rovnou přemístil do tukových zásob (+ spálíte další kalorie).

Poznámka na závěr: nepřehánějte to příliš ani s ovocem. Je totiž prokázáno, že až 80% populace není schopné absorbovat více než 50 gramů fruktózy. Takže vše s mírou.

Děkuji za pozornost a nezapomeňte, že potěšit mě vědí i vaše komentáře a postřehy.

Mějte se krásně a šiřte poznání do světa! ;-)

Autor článku: Šimon Spišák

Zdroje: http://www.biblelife.org/rosedale.htm http://drrosedale.com/blog/#axzz3NwYAgovH http://drrosedale.com/blog/#axzz3NwYAgovH http://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2001/07/14/insulin-part-one.aspx http://www.marksdailyapple.com/is-it-time-to-retire-the-low-carb-diet-fad/#axzz3RMHTidHI Kniha: Primal Blueprint a Dr. Atkins diet.