V košíku nejsou žádné položky.
Akce! DOPRAVA ZDARMA při objednávkách přes zásilkovnu.
Tento článok bol publikovaný 11.Květen2024
.Představte si, že obyčejná rostlina, kterou můžeme nalézt i na našich loukách, dokáže zachraňovat životy.
Řeč je o Artemisininu. O látce extrahované z rostliny Pelyněk roční (Artemisia annua).
Tato bylinka byla původně známá v tradiční čínské medicíně. Dnes se však z ní extrahovaná látka Artemisinin stává doslova hvězdou moderního výzkumu.
A to díky svým slibným vlastnostem v boji proti různým chorobám.
Všechno to však odstartoval jeden průlomový objev, v jehož pozadí byla snaha Čínské lidové republiky objevit přírodní lék na malárii.
Pelyněk roční se používá v Tradiční Čínské medicíně a také v Ajurvédě jako lék a v některých zemích jako výživový doplněk. Artemisinin a jeho deriváty jsou součástí léků proti malárií registrovaných FDA.
Moderní výzkum artemisininu začal v roce 1967, pod názvem Projekt 523.
Projekt 523 bylo kódové označení pro tajný vojenský projekt Čínské lidové republiky na nalezení antimalarických léků.
Jeho hlavním cílem bylo najít účinné léčebné metody proti malárii. Motivován byl potřebou chránit vojáky a obyvatelstvo, zejména v jižní Asii a na hranicích s Vietnamem, kde malárie představovala velký zdravotní problém.
Během vietnamské války malárie seriózně ohrožovala zdraví čínských vojáků a civilistů, což vyvolalo potřebu účinnějších antimalarických léků.
Výsledkem čehož byl průlomový objev Artemisininu čínskou vědkyní Tu Youyou a jejího týmu z roku 1972, za který obdržela Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu v roce 2015.
Před objevením Artemisininu v 70. letech 20. století dosáhla úmrtnost na malárii extrémně vysoké úrovně, přičemž v roce 2004 bylo zaznamenáno až 1.8 milionu úmrtí na malárii na celém světě.
Po zavedení Artemisininu a jeho derivátů v terapii, se počet úmrtí výrazně snížil. V roce 2010 byla úmrtí na malárii již na úrovni 1.2 milionu, což představuje pokles o 32% oproti roku 2004 (healthdata).
Od tohoto období se pokračovalo ve snižování úmrtnosti, přičemž v roce 2020 dosáhlo počet úmrtí na malárii "už jen" přibližně 627,000. Významně k tomu přispělo lepší zvládání onemocnění i díky rozšířenému používání artemisininových kombinovaných terapií a dalších preventivních opatření (Our World in Data).
Používání Artemisininu tak dramaticky změnilo průběh boje proti malárii, jelikož se podařilo významně snížit počet úmrtí, zlepšit léčbu a zvýšit šance na přežití, zejména u dětí v endemických oblastech. (BioMed Central).
Artemisinin funguje tak, že reaguje se železem v krvinkách napadených malárií, čímž vytváří volné radikály, které ničí buňky parazita a brání jejich rozmnožování. Pravdou však je, že celkový mechanismus účinku ještě není zcela objasněn a stále probíhají výzkumy.
Artemisinin a jeho deriváty však již dlouho fascinují vědce nejen kvůli svému antimalarickému působení.
Artemisiním totiž prokázal celou řadu dalších potenciálních účinků, které byly zkoumány v různých klinických studiích.
A ty budou většinu z nás zajímat zřejmě ještě víc.
V našich končinách zřejmě nejvíce diskutovaný účinek Artemisininu.
Studie naznačují, že Artemisinin a jeho deriváty mohou mít cytotoxické účinky na rakovinové buňky (při zachování zdravých buněk).
Což naznačuje jejich možné využití při léčbě různých typů rakoviny, včetně rakoviny prsu, prostaty a tlustého střeva.
Jeho mechanismus účinku je složitý a samotný výzkum neustále probíhá, ale zjištění by se dala shrnout zjednodušeně takto:
Artemisinin a jeho deriváty prokazují slibné výsledky proti některým virům:
Kromě malárie existují důkazy naznačující, že Artemisinin může být účinný i proti jiným parazitickým infekcím, včetně některých typů střevních parazitů a schistozomóz, které způsobují schistozomiazu (nemoc způsobenou parazitickými červy).
Artemisinin může pomoci posílit obranyschopnost těla proti infekcím a může dokonce poskytnout podporu při léčbě autoimunitních onemocnění.
Artemisinin může pomáhat snižovat zánět v těle, což je prospěšné při léčbě zánětlivých onemocnění. Tento účinek může přispívat k úlevě od symptomů spojených s autoimunitními onemocněními nebo jinými zánětlivými stavy.
Artemisinin je látka, která má zajímavou vlastnost: aktivuje se v přítomnosti železa a vytváří volné radikály.
Tyto volné radikály jsou schopny poškodit a zabít buňky, což je obzvláště užitečné při boji proti rakovinným buňkám. Rakovinné buňky si totiž často hromadí víc železa než normální buňky.
Díky tomu, máte-li ve svém těle vyšší úroveň železa, může to zvýšit účinnost Artemisininu, protože se vytvoří více těchto škodlivých radikálů, které mohou efektivněji útočit na rakovinové buňky.
Na druhé straně, pokud máte v těle nízkou hladinu železa, může to způsobit, že Artemisinin nebude tak aktivní. Jinými slovy, jeho schopnost aktivovat se a vytvářet volné radikály, které ničí rakovinové buňky, bude omezena.
Proto při užívání železa je důležité dbát o dostatečné hladiny železa ve vašem těle. Užívání doporučené denní dávky železa (a v některých případech i vyšších dávek) by mělo být proto samozřejmostí.
Artemisinin potřebuje železo také k boji proti parazitům. Nedostatek železa může snižovat jeho účinnost.
Artemisinin představuje příklad úspěšného využití tradiční medicíny v moderní vědě. Podtrhuje tak význam tradičního poznání v hledání nových léčebných možností.
Zdraví není všechno, ale bez zdraví je všechno nic.
Hýčkejte si tedy své zdraví a pokud se vám článek líbil, tak nás potěšíte jeho sdílením.
Zdroje:
Představte si, že obyčejná rostlina, kterou můžeme nalézt i na našich loukách, dokáže zachraňovat životy.
Trápí vás časté pálení žáhy a nevíte, co opravdu pomáhá a čeho byste se měli naopak vyvarovat, abyste předešli tomuto, ale i jiným nepříjemným příznakům refluxu?
NK buňky bychom mohli označit za jednotku rychlého nasazení mezi imunitními buňkami, které jsou první v bojové linii proti patogenům, virům a rakovinotvorným buňkám.
Očista organismu právě v jarním období má své specifické důvody a výhody, které souvisí s přirozenými cykly přírody a lidského těla.