Tuk odsouzen za největšího darebáka. Nevinný?

Je jednodušší uvěřit lži, které jsme slyšeli stokrát jako pravdě, kterou jsme ještě neslyšeli. Dejme tukem druhou šanci.

Nasycené tuky A ONEMOCNĚNÍ SRDCE

Psal se rok 2000, kdy se Ronald M. Krauss rozhodl prozkoumat všechny důkazy týkající se vlivu nasycených tuků na onemocnění srdce. A to i přesto, že si byl jako ředitel dětské nemocnice, jeden z nejuznávanějších odborníků na výživu v USA a profesor nutričních studií na univerzitě v San Francisku, velmi dobře vědom možných kariérních rizik takového, na tu dobu kontroverzního výzkumu.

Eskymáci nebo Inuité jsou lidé, nad nimiž si lékaři a vědci lámou již dlouhou dobu hlavu. Jejich strava totiž obsahuje výlučně maso, tuk a téměř žádnou zeleninu. Přesto jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění mezi Inuity téměř bajkou, neznámým pojmem.

Profesor Krauss věděl, že do té doby jakékoli studie proti tukům byly spíše sebevražda pro výživových expertů. Přesto vytrval a v roce 2010 přinesla jeho práce vytoužené ovoce.

Nasycené tuky, jejich výzkum a překvapivé zjištění

Čtyři páni, Patty SiriTarin, Qi Sun, Frank Hu a Ronald Krauss udělali metaanalýzu prospektivních studií, což znamená, že shrnuli již existující studie týkající se ischemické choroby srdeční, infarktu či jiných kardiovaskulárních onemocnění spojených s konzumací živočišných tuků.

Do výzkumu bylo zapojeno celkem až 21 již existujících studií s celkovým počtem 347 747 lidí podrobených zkoumání, v období 5 až 23 let. Za toto období se vyvinula ischemická choroba srdeční nebo cévní příhoda u 11006 lidí.

Zjednodušený závěr studie

Metaanalýza prospektivních epidemiologických studií ukázala, že neexistuje žádný významný důkaz, že příjem živočišných tuků je přímo spojen s ischemickou chorobou srdeční, zda se zvýšenžým rizikem srdečně-cévních onemocnění.

Podrobnější výsledky: Metaanalýza prospektivních epidemiologických studií


Super. To je vše sice hezké, ale určitě se ptáte, z kudy se vzalo to zažité spojování živočišných tuků s onemocněními srdce.

Původ klamavých mýtů o nasycených tucích

Náš strach z nasycených tuků začal ještě v roce 1953 a jeho hlavním průkopníkem byl Ancel Benjamin Keys. Jedním z jeho prvních příspěvků v této oblasti vědy byl dokument z roku 1953, kde uvedl, že onemocnění srdce jsou způsobeny nadměrnou konzumací tuků ve stravě. Jako argument použil schéma (graf) poukázajúcu na vztah mezi spotřebou tuků a úmrtností na srdeční choroby v šesti zemích.

Vše vypadalo být zpočátku v souladu s Kostelním řádem. Experiment probíhal asi takto. Lidé podrobeni výzkumu zkonzumovali různá množství různých druhů tuků a nastaly 2 situace:

Situace 1: Pokud zkonzumovali hodně nasycených tuků a málo polynenasycených (většinou rostlinné oleje), jejich cholesterol šel nahoru. Situace 2: Pokud naopak zkonzumovali hodně polynenasycených tuků a málo nasycených živočišných, tak jejich cholesterol šel dolů.

Na první pohled výsledek, který má logiku. Až nato, že to má jeden velký háček.

A to ten, že místo toho, aby se při výzkumu používali přírodní nasycené (živočišné) tuky, vědci použili rostlinné oleje (původně polynenasycené) nasycené procesem, načež poukázal americký profesor biochemie Raymond Reiser.

Jinými slovy, místo obyčejného másla, vajec, masa, zda slaniny konzumovali lidé margaríny a různé jiné nezdravé formy rostlinných olejů zpracovaných procesem hydrogenace.

Hydrogenace - děj, při němž nenasycená sloučenina váže vodík a mění se na sloučeninu nasycenou, ochuzuje nutriční hodnoty a mění chemické složení tuku.

Dokument "šesti" pozorovaných zemí poukazoval na vztah mezi spotřebou tuků a úmrtností na kardiovaskulární (srdeční) choroby v těchto zemích: Japonsko, Itálie, Anglie, Austrálie, Kanada a na vrcholu samozřejmě USA.

Proč je Šesti v uvozovkách? Neboť ve skutečnosti to byl výzkum 22 zemí, přičemž vybraných bylo jen těch 6, které výsledkově zapadaly do konceptu.

Pár pikantérií z výzkumu, na které se chtě nechtě zapomnělo

1. Lidé v některých zemích, například ve Francii a Holandsku mají vysokou spotřebu nasycených tuků a velmi malý výskyt srdečních chorob, ale lidé z jiných zemí, jako je Finsko a Austrálie mají nižší spotřebu nasycených tuků, ale přesto mají velmi vysoký výskyt onemocnění srdce .

2. Úmrtnost na ischemické choroby srdeční ve Finsku byla sedmkrát vyšší než v Mexiku a to i přesto, že spotřeba tuků v těchto dvou zemích byla téměř stejná.

Nálezy Ancel Keys nebyly všeobecně přijaty a byli dokonce široce kritizovány i AHA (American Heart Association). A proto v roce 1957 AHA rozhodlo, že je třeba udělat studie, aby se prokázalo, že konzumace nasycených tuků a cholesterolu souvisí s onemocněním srdce a že zvýšení spotřeby polynenasycených rostlinných olejů snižuje výskyt srdečních chorob.

V roce 1961 AHA následně doporučuje snížit obsah nasycených tuků a příjem cholesterolu z potravin, jako je máslo, tučné maso, vajíčka, zda plnotučné mléčné výrobky.

Co se změnilo od roku 1957-1961? Byly nějaké kontrolní studie? Odpověď zní ne. Jediné, co se změnilo bylo vyměněnu vedení AHA a dosazení nové lidi včetně ance Keys.

A od této doby začalo AHA doporučovat obezřetné diety s nízkým obsahem nasycených tuků, cholesterolu, mléčných tučných produktů a naopak zvýšila se konzumace sacharidů ze zrn a rostlinných tuků.

Zrna, rýže, těstoviny, brambory, či různé druhy cereálií nahradily na talířích vajíčka, maso, slaninu, mléčné výrobky .... A mezitím míra obezity, diabetu, kardiovaskulárních onemocnění neustále stoupá a stává se jednou z nejhlavnějších příčin zbytečných úmrtí .....

Potravinářský průmysl je úzce propojen s farmaceutickým. Výzkumníci věděli, že sacharidy jsou jedinečným výkrmem pro lidi. Jsou atraktivní a nejméně nákladnou alternativou stravování se. Vyprodukovat zrno, zpracovat ho a držet v obchodě s téměř nekonečnou zárukou je prostě ekonomicky výhodnější. Ve srovnání s vejci, masem, zda zeleninou jsou to často desetinový náklady.

A aby toho ještě nebylo dost, sója, pšenice a různé další druhy obilovin patří k nejvíce geneticky modifikovaným potravinám. Co to znamená? No znamená to to, že (např. Pšenici) geneticky vylepší makeup zrna pomocí křížení, ale nevylepší ho pro vás, ale pro sebe. Takové vylepšené zrno se pak například rychleji mění na glukózu, stimuluje chuť k jídlu ....

Věděli jste, že: - dva krajíce chleba z takového super zrna nám více a rychleji zvýší hladinu cukru v krvi jako lžička stolního cukru? - inzulín je hormon, který zásadním způsobem ovlivňuje lipolýzu, to jest, že zabraňuje tělu používat jako zdroj energie tuk?

Americký lékař a kardiolog William Davis, autor knihy Život bez pšenice dokonce považuje v USA konzumaci potravin ze pšenice za hlavní příčinu obezity a cukrovky. A proč to tak je? Pšenice totiž spouští kolotoč sytosti a hladu, který je poháněn inzulínem. Vrcholy euforie se střídají s její upadání a abstinenčními příznaky, narušují se neurologické funkce a vzniká návyk, přičemž vše vede k ukládání tuku.

Jednoduchá rovnice: spapá superzrno, zvýší se mi hladina cukru v krvi a následně se vyplaví inzulín (aby snížil hladinu cukru) = výrazný pokles hladiny cukru v krvi a nutkavá chuť na další příjem sacharidů = větší konzum a ekonomická výhodnost pro producenta.

A při dlouhodobějším opakování se to rovná ještě návštěvě doktora, problémům s nadváhou, inzulinové rezistencí, diabetu.

Asi neřeknu nic nového, když řeknu, že potraviny které jíme dnes jsou velmi vzdálené od těch, na které jsme zvyklí z evolučního a historického hlediska. Namísto lovení nebo chování v přirozené formě jsou potraviny stále častěji vyráběny v továrnách.

Jsou to prázdné kalorie, vysoce rafinované přísady, jako je pšeničná mouka, kukuřičný sirup a rostlinné oleje. Jsou vyráběny s cílem maximalizovat šance opětovného nákupu s minimálními náklady. Myslíte, že těmto lidem záleží na vašem zdraví?

NA ZAMYŠLENÍ

To, že jídlem nekrmit jazyk a ani žaludek, ale buňky všichni víme. Člověk se skládá z cca. 100 bilionů buněk. A teď hned ruku na srdce. Jak krmíte své buňky? Jsou potraviny, které tu nikdy nebyly a jsou vyráběny v továrnách tím pravým palivo pro nás?

Průměrný chlap (180cm, 80kg) zkonzumuje asi 1 tunu potravin za rok (žena polovinu) a za život je to řádná kopa, co? Myslíte, že tato potrava nemá na vás žádný vliv?

ZAJÍMAVOSTI O TUCÍCH

1. V roce 1970 byly pozorování Keňský bojovníci z kmene Massai, kteří jedli převážně maso, mléko a krev. A výsledek? Ani stopa po onemocnění srdce, zvýšeném cholesterolu a už vůbec ne po obezitě.

2. V Indii zkoumali milion zaměstnanců železnic. Na severu země se konzumovalo v průměru o 8-19% více tuku než na jihu. Výsledky ukázaly, že na severu se dožívali lidé v průměru o 12 let víc.

3. V roce 2012 vědci z Norské univerzity vědy a technologie zkoumali zdraví a životní návyky více než 52 000 dospělých ve věku 20 až 74. Došli k závěru, že ženy s vyššími hladinami cholesterolu (více než 7 mmol / l) měli o 28% nižší úmrtnost než ženy s hodnotami pod 4,75mmol / l.

Něco tady nehraje!

Mějte se krásně a šiřte poznání do světa! ;-)

Autor článku: Šimon Spišák

Další důkazy a zdroje: http://ajcn.nutrition.org/content/91/3/535 http://paleoleap.com/fear-of-saturated-fat-and-cholesterol/ http://greatist.com/health/saturated-fat-healthy http://www.spacedoc.com/saturated_fat_is_good_for_you_2 http://chriskresser.com/cholesterol-doesnt-cause-heart-disease http://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2011/10/22/debunking-the-science-behind-lowering-cholesterol-levels.aspx http://chriskresser.com/new-study-puts-final-nail-in-the-saturated-fat-causes-heart-disease-coffin http://girlmeetsnourishment.com/the-fat-truth/ http://ije.oxfordjournals.org/content/22/6/1038.abstract