Vitamin K je často podceňováním a přehlíženým vitaminem. No vězte, že neoprávněně. Je totiž nezbytný pro srážlivost krve, správnou mineralizaci kosti a buněčný růst.
Dánští vědci v roce 1930 zjistili, že na malých kuřatech krmených potravou bez tuku se projevily krvácivé stavy. Tento problém řešily použitím látky nacházející se v vojtěšce, kterou nazvali vitamín K podle německého slova ˮKoagulationˮ - srážlivost.
3 důvody pro dostatečný přísun vitamínu K
Jsou jimi srážlivost krve, zdravé kosti a správný vývoj buněk. No pojďme pěkně popořadě.
1. Vitamín K a srážlivost krve
Vitamín K zabraňuje vykrvácení tím, že uvádí do pohybu složitý proces srážení krve. Vitamin K je totiž sloučeninou, která napomáhá přinejmenším 12 proteinem v naší krvi srazit se, navázáním se na ionty vápníku. Tento proces je extrémně složitý a pochopit ho není nutné. Vždyť nač i?
Potřebné si je jen uvědomit, že vitamín K nás ochraňuje před obtížemi spojenými se slabým krvácením, jakými jsou např. krvácení z nosu, silné menstruační krvácení, krev ve stolici nebo v moči, či krvácení z dásní, které jsou zároveň i možnými příznaky jeho nedostatku. A proto se ani není čemu divit, že ho lékaři předepisují před většími operacemi.
A navíc, vitamin K také hraje důležitou roli v prevenci nebezpečných krevních sraženin, jako je tomu v případě krevních sraženin v tepnách (arteriích), jejichž tvorba může vést až k infarktu myokardu.
2. Vitamín K a zdravé kosti
Je to sice poměrně málo známé, ale vitamin K se stará o udržení zdravých kosti a to tím, že pomáhá aktivovat osteokalcin, tedy protein, který je nezbytný pro správnou mineralizaci kostí (proces pomocí kterého jsou vápník a jiné minerály vkládala do kosti).
Jinými slovy vitamín K hraje přímou roli v zajištění toho, aby naše kosti zůstaly silné a tvrdé. Bez adekvátního doplnění tohoto vitamínu je tedy náš osteokalcin neschopný navázat se na vápník, v důsledku čehož se mohou začít projevovat nepříjemnosti, jakými jsou např. osteoporóza, zda zvýšené riziko zlomenin.
3. Vitamín K a růst a vývoj buněk
Je třeba si uvědomit, že všechny vitamíny hrají důležitou roli v růstu a vývoji buněk a vitamin K není samozřejmě žádnou výjimkou. Potřebujeme ho např. na podporu funkce proteinu Gas6 (patří do rodiny plazma proteinů závislých na vitamínu K), který reguluje růst a rozmnožování buněk a zároveň zabraňuje jejich odumírání. Vitamín K tedy pomáhá našim buňkám navzájem komunikovat a zajišťuje, aby naše těla bez problémů prováděli nespočet každodenních úkolů.
Překvapující spojitost mezi vitaminem K a kardiovaskulárními chorobami
Podle Leona Schurgersa z Maastrichtské univerzity vede zvápenatění tepen ke kardiovaskulárním onemocněním a zároveň omezení tohoto problému může snížit riziko úmrtí u lidí s chronickým onemocněním ledvin a koronárních tepen. A zároveň bylo na stejné univerzitě prokázána schopnost vitamínu K blokovat hromadění a i snižovat již existující usazeniny vápníku a to až o 37%. Výsledky byly následně publikovány v magazínu Blood, který je vydáván americkým sdružením hematologů.
Něco podstatného z biochemie
Vitamín K se stejně jako vitaminy A, D, a E se rozpouští v tucích. Vyskytuje se ve třech formách:
K1 (fylochinon) - hraje klíčovou roli při srážení krve a je syntetizován rostlinami. Tato forma vitaminu K se nehromadí ve větším množství v žádném orgánu, proto je nezbytné jeho každodenní doplňování. K2 (menachinon) - hraje pro změnu významnou roli při mineralizaci kostí, buněčném růstu a metabolismu buněčné cévní stěny. Je produkován bakteriemi nacházejícími se ve střevech. Většinu potřebného vitamínu K získává tělo aktivitou střevních bakterií, které produkují tento vitamin ve formě K2 a jehož zastoupení v těle je výrazně vyšší. K3 (menadion) - je vhodný pouze pro zvířata a přidává se do zvířecích krmiv.
Zdroje vitamínu K
- zelí (i kyselá), brokolice, rajčata - špenát (ne však mražený), hlávkový a růžičkovou salát a růžičková kapusta - zelené bylinky - petrželka, řeřicha a kopřiva - vojtěška (alfalfa) a pšeničné klíčky - melasa a mořské řasy - rostlinné oleje - zejména sójový a olivový - rybí tuk, maso a vnitřnosti - mléko a mléčné výrobky (acidofilní mléko, podmáslí, sýry a jogurt bez konzervačních přísad) - vaječný žloutek
Doporučená denní dávka vitamínu K je pro dospělého muže 120 mikrogramů a pro dospělou ženu 90 mikrogramů denně. No některé zdroje uvádějí i 1 mikrogram na 1 kg hmotnosti nezávislé na věku a pohlaví.
Vedeli ste, že: - vstřebávání vitamínu K (přesněji K2) podporují probiotické bakterie? - vitamin K má největší zastoupení právě ve formě vitamínu K2, který si tělo tvoří ve střevech pomocí střevních bakterií a jehož hlavním a úhlavním nepřítelem jsou antibiotika, které vysoce efektivní ničí zdraví prospěšnou střevní mirkoflóru? No nejen ty, na vitamín K totiž negativně působí i léky proti bolesti, léky na ředění krve, acylpyrin či konzervační látky v potravinách. - vitamín E zvyšuje využitelnost vitaminu K? - na vitamín K negativně ovlivňuje zmrazování potravin?
Důležité! Varovné signály nedostatku vitaminu K
Nedostatek vitaminu K je sice ojedinělý jev, ale v případě, že často užíváte antibiotika (a ničíte tím střevní mikroflóru) a různé jiné léky (zejména léky na ředění krve), zda trpíte chorobami jater, střevními obtížemi a dalšími chorobami, u nichž je narušené vstřebávání živin (vředová kolitida, celiakie, zda záněty tenkého střeva), tak zbystřete pozornost a zamyslete se, jestli náhodou netrpíte těmito příznaky nedostatku vitamínu K: - zpomalena srážlivost krve a krvácení z nosu - krvácivé a špatně se hojící rány - sklony k tvorbě modřin - krvácení do tkání a tělesných dutin (velmi nebezpečné je krvácení do mozku) - bolesti a silné krvácení při menstruaci a - střevní potíže a únava
Několik jednoduchých selských rad na závěr:
1. Jezte více zeleniny. 2. Omezte užívání antibiotik a přestaňte si už konečně ničit svou střevní mikroflóru a zdraví. 3. Zařaďte do svého jídelníčku jídla bohatá na probiotickou kulturu (kefír, acidofilní mléko, bílý jogurt, brynza nebo žinčica) nebo začněte užívat kvalitné probiotika.
Jak vidíte, není to nic komplikované.
Mějte se krásně a šiřte poznání do světa! ;-)